Imaginace – jak uvidět sám sebe

Tato imaginace byla mojí první a dodnes si ji jasně pamatuji. Je to velmi klasická imaginace, ale funguje stále na výbornou, i opakovaně ji můžete použít jako relaxaci a cestu zpět ke zdroji.

Pokud byste se chtěli do imaginace více ponořit a nechat se vést hlasem, nečtěte dál – zde je v mp3.

 

 

Upozornění – v imaginaci nepoužívám hypnotické ani transovní techniky.

 

U nahrávky jsou ponechány pauzy, ale připravte se ji pozastavit, kdybyste potřebovali víc času.

Imaginace má sedm zastavení a trvá přibližně šest minut.

Jako po každé imaginaci, i zde vám nabídnu možné inspirace (’vysvětlení’), jak by bylo možné vaši imaginaci číst. Nenechte se ale v průběhu rušit přemýšlením, co co znamená.

Pokud chcete být důkladní, nabídnu vám poté malé cvičení. Připravte si k němu něco na zapsání.

Instrukce jsou co možná nejobecnější, ale ani tak se jimi nenechte omezovat.
Klidně si po každém odstavci na chvíli zavřete oči a nechte si čas, jaký budete potřebovat.

Udělejte si pohodlí a nechte plynout, cokoli k vám přijde.

————————————————————————————————————————

Nejprve si na chvíli uvědomte svůj dech.
Nádech a výdech a ještě jednou. Uvědomte si vnitřní prostor, kam se nadechujete, kam s vaším dechem vstupuje i vaše vědomí.

1. zastavení
A teď – si představte, že stojíte v lese.

Nespěchejte, rozhlédněte se kolem.
Jaký je to les? Hustý a tmavý, nebo světlý, známý či cizokrajný?
Prohlédněte si celek i detaily. Uvědomte si, jak vy sami se v tomto lese cítíte.
Nechte si chvíli času ve svém lese pobýt.

2. zastavení
Nyní můžete svým lesem chvíli jít. A když tak jdete, narazíte na cestu.

Může to být jakákoli cesta a může jakkoli vypadat. Přijměte ji takovou, jaká se vám objevila.
Jen si ji prohlédněte. Jak vypadá, jak se má k vašemu lesu a jak vy se máte k ní.
Zve vás? Chce se vám po ní jít? Jaké by to bylo po ní jít? Jaké to je?
Jděte takto se po své cestě a jen vnímejte ji, sebe a jak vám o jde dohromady.

3. zastavení
Po nějaké době přicházíte po cestě k vodě. K vodě v jakékoli podobě.
Prohlédněte si ji, vnímejte ji, pokud máte nějaký impuls něco udělat, následujte ho.
A opět vnímejte, jak se cítíte, co se děje ve vašem těle, emocích a myšlenkách, když jste tu vy a voda. Nechte si na to svůj čas.

4. zastavení
A vaše cesta vede dál. Jdete po ní, když v tom se objeví nebezpečí.

Prociťte, co se s vámi děje, jaké máte pocity, myšlenky, jak je na tom vaše tělo. Vraťte se na chvíli ke svému dechu.
A pak si nebezpečí dobře prohlédněte. Prohlédněte si – teď s vědomím, že jde pouze o představu – celou tu situaci, objevení nebezpečí, vaši reakci, to, jak nebezpečí vypadá. Jak vypadalo v první chvíli a jak vypadá teď.
Pokud máte nějaký impuls něco v představě, udělejte to.

 
5. zastavení
A cesta vede dál a vidíte, že se blížíte k domu.

Jaké to bylo, když jste ho spatřili? Hodí se do vaší krajiny, k vaší cestě? Láká vás či ruší? Prohlédněte si ho, můžete jej obejít dokola.

6. zastavení
A můžete také vstoupit dovnitř.

Podívat se do neznámého domu může být zajímavé. Můžete jej prosmýčit do všech koutů, klidně prohledat a něco najít. Či se snad setkat s jeho obyvateli.
Jaké by bylo, bydlet v takovém domě? Na chvíli si to zkuste.

 
7. zastavení
A cesta vede ještě dál. Dům jste nechali za sebou a jdete. Můžete se rozhlédnout po krajině. Ale jděte ještě dál, dokud nenarazíte na zeď.

Prohlédněte si ji. Jaká je? Co ve vás vyvolává? Je něco za ní? Co?

A to je konec imaginace. Nechte si opět chvíli na několik nádechů a výdechů, než se pustíte do dalšího čtení či poslouchání.
Pokud chcete vyzkoušet slíbené cvičení (a je to zajímavé cvičení), zapište si ke každému zastavení několik slov, nejlépe adjektiv. Např.: les – slunečný, známý, cizí, nebezpečný, krásný…
—————————————————————————————————————————-

Interpretace této imaginace je velmi prostá

1. zastavení – les
V lese je náš prapůvod, původ našeho života a les pro nás také život znamená.
Les z vaší představy je váš vlastní život – to, jak vypadá a jak se v něm cítíte.
Zkuste ve svém zápisu změnit slovo les na slovo život a znovu si jej přečíst.
Můžete se vrátit na okamžik do představy a rozhlédnout se po svém lese s vědomím – toto je můj život.

2. zastavení – cesta
Je-li les život, je cesta v něm vaší životní cestou. V zápise jen přidejte “cesta životem”.
Je široká a přímá, či sotva znatelná a kamenitá? Zarostlá trním či vydlážděná? Zve vás, či vám háže klacky pod nohy?

3. zastavení – voda
Voda jsou emoce. V ‘lidových’ výkladech je voda spojována se sexem. To není úplně od věci, ale voda je mnohem víc. Radost, prožívání, schopnost cítit. Je vaše voda stojatá či se valí divoce přes kameny, je čistá či kalná, klidná či dravá, průzračná až na dno nebo temná jako hlubina?
Zkuste ve svém zápise změnit vodu na pocity, emoce i třeba onen sex. Jste to vy?

4. zastavení – nebezpečí
Nebezpečí je prostě nebezpečí. Každý máme nějaký strach a je dobré o něm vědět. Přejmenujte nebezpečí na strach či “můj strach”. Jaký je? Velký, malý, překročili jste ho jako úzkou strž na cestě, nebo jste museli bojovat o život s medvědem? A jaká byla vaše první reakce? Útok či útěk? Strnutí?
Pokud se vám to nepovedlo v imaginaci, zkuste teď racionálně vaše nebezpečí zhodnotit a představit si, jak by ho bylo možné zvládnout? Čí pomoc byste například potřebovali.

5. zastavení – dům
V domech žijí lidé. Přepište slovo dům u pátého zastavení na lidé. Zajímal vás dům ve vaší představě? Přitahoval vás, či naopak rušil? Je možné, že tak, jak jste viděli dům ve své představě, vnímáte druhé lidi? Např. uzavření, nedostupní, či naopak otevření a vítající…

6. zastavení – dům zevnitř
V práci se sny je to častý motiv – dům, který představuje samotného snícího. Obýváme sami sebe tak, jako obýváme domy. Takže váš dům, to jste vy sami zevnitř. “Já jsem…” – plný zamčených dveří, či otevřený všem, plný zábavných lidí, či opuštěný…

7. zastavení – zeď
Konec imaginace i cesty je také koncem života. Zeď jako smrt. To, jak ji vidíte, jak si ji představujete. Velkou od obzoru k obzoru a neprostupnou, či jako nízkou zídku porostlou mechem? Za ní velké nic, či zvuky zahradní slavnosti? Mohli jste za zeď nahlédnout?

Práce s imaginací je fascinující cestou nejen do nevědomí, ale i k praktickým výsledkům. Může nás obohacovat i uzdravovat, pomáhat v našem reálném, každodenním životě.

Sdílet:
Share

Mohlo by se vám líbit...

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *